Když ni bylo asi dvanáct let, tak jsem jednou na chatě coural sám lesem .No a potkal jsem kluka, kterého jsem od vidění znal. Věděl jsem, že je v mém věku a že se hodně bojí, tak jsem náhodné setkání využil a kluk dostal ode mě co proto…Nejdříve jsem mu dal pořádnou facku. Stál, vystrašeně koukal a čekal pokorně, až ho znovu praštím. Já mu řekl, že bude pořádně bit přes zadek. Samozřejmě na holou. Jen zase koukal a nic neříkal, trochu se klepal strachy. Na můj příkaz si vytáhl z kalhot pásek a podal mi ho. Já mu kouknul na nohy, obuté v teniskách. Řekl jsem mu, že před bitím bude mučení. Šlápl jsem mu na nohu a sáhl mu rukou do rozkroku. Trochu vyjekl, ale držel jako beran. Přes kalhoty jsem mu trochu mnul pindíka. Pak jsem mu řekl, že mu polechtám úplně holého pindíka, ale nejdřív ho zmučím na chodidlech a ať se zuje úplně do bosa. Poslušně se sehnul a začal si rozvazovat tkaničky u tenisek. Zul se a sundal si ponožky. Chvíli jsem mu šlapal na bosé prstíky a nárty. Pak se musel položit na zem, na záda. Vyhrnul jsem mu nohavice u kalhot až ke kolenům. Pomalu jsem ho lechtal na chodidlech, na patách. Pak i na prstech, na nártech. Lechtal jsem i jeho holeně a lýtka. Smál se, zrudnul, kuckal a tekly mu slzy. Nožkama trochu kroutil a zatínal prstíky. Když jsem mu pořádně vylechtal bosé nohy, tak jsem mu stáhl kalhoty ke kolenům a pak i trenky. Vyhrnul jsem mu nahoru bundu, svetr i košili. Vzal jsem do ruky jeho malého, strachem zcvrklého pindíka. Trochu jsem mu ho mnul a šimral. Pohekával a škubal sebou, ale jen trochu. Stáhl jsem mu kůžičku a podrbal mu holý žalud. A on se z toho počural, proud teplé moči mi vystříkl do dlaně. Otřel jsem si o něj ruku díval se, jak si čůrá na nohu, na zemi byla za chvíli loužička. Pořádně jsem ho ponížil, byl zrudlý jako rak. Ležel přede mnou bezmocný, bosý, polonahý, čůrající. Když dočural, tak jsem mu rukou pořádně naplácal na holé břicho a na podbřišek, až mu zčervenal. To už křičel bolestí Dostal ode mě trochu i na pindíka. Pak jsem ho otočil na břicho. Pořádně jsem odhrnul oblečení, aby nezakrývalo zadek. A začal výprask. Bil jsem ho páskem. Důkladně a pomalu. Červených pruhů na bílé, oblé prdelce přibývalo. To už řval a začal kopat. Tak jsem na chvíli přestal, kopl jsem do něj a musel zvednout nohy, aby chodidla směřovala vzhůru. A bil pak bit páskem na holá chodidla jako žito. To už řval hodně a teklo mu z pusy. Když měl červené nohy, tak jsem s tím přestal. Do pusy jsem mu pak strčil klacek a musel se zakousnout. A opět jsem ho řezal přes zadek. Pěkně pomalu, hlavně na zrudlou škvírku uprostřed. Dostal jich nepočítaně, snad padesát. Hodil jsem na skučícího zbabělce pásek a odešel jsem pryč. Ještě jsem se ohlédl. Bosý, zbitý a zmučený kluk si hladil zadek a pomalu vstával.

Tak malej a už takový kontroverzní prase! Zavřít do ústavu a vykastrovat zaživa!

Jsi úchylný dobytek. Pravděpodobně sis to všechno jen vymyslel a při tom
sis honil ptáka....Uskutečnit to,na to nemáš odvahu. Mohl bys to zkusit třeba na mě - neodlezl by si po svých!

Jak se tady zmiňuje ten výprask na chodidla dětem, tak já byl jeho svědkem v dětství. Odehrálo se to mezi dětmi, stalo se to mému kamarádovi. Dostal od kluků na zadek a pak i na chodidla.
Na základce v70. letech jsem na prvním stupni měl kamaráda Petra, kterému hodně ubližovali. Bál se to říct, že to pak bude ještě horší a já se těch kluků taky bál a neuměl jsem mu pomoct. Brali mu věci, strkali do něj, fackovali ho. Taky mu rozřezali bundu a to už na ně řekl. To ale neměl dělat, počkali si na něj – tři kluci, přidrželi si ho v šatně a když tam zůstali sami, tak pak ho odtáhli zpět do prázdné třídy. Pomalu jsem se plížil za nimi, bál jsem se. Věnovali se Péťovi a mě si nevšímali. Opatrně jsem došel ke dveřím třídy. Zdálo se mi, že slyším Péťův tlumený nářek. Podíval jsem se klíčovou dírkou. Péťa ležel na lavici s nahým, vystrčeným zadkem. Jeden kluk mu držel ruce a druhý nohy. Třetí ho bil řemenem na tu vystrčenou holou. Petr tlumeně naříkal, bál se plakat a křičet nahlas. Petrův svetr ležel na zemi, košili mu pořádně vyhrnuli. Kalhoty a trenky měl stažené do půlky stehen. Jeho zadek pomalu červenal, až rudnul. Kožený řemen znovu a znovu pleskavě dopadal na Péťovu ubohou holou…Měl jsem z toho smíšené pocity. Bylo mi Petra líto a zároveň jsem se styděl, že ho při tom takhle pozoruji. Pak jsem si všiml, že Péťa je taky úplně bos. Rozvázané tenisky a zmuchlané ponožky se váleli na zemi opodál. Brzo jsem pochopil, proč ho taky zuli. Když se kluk, který Péťu řezal řemenem zřejmě unavil, tak ho vystřídal ten, co mu držel nohy. Ten, co ho prve bil ho chytil za nohy a ohnul mu je v kolenou tak, že bosá chodidla směřovala vzhůru. A ten kluk, co prve nohy držel začal Péťu silně bít na holá chodidla. Péťa začal naříkat hlasitěji, no a já raději utekl…

Někdy v čase po zraněném malíčku jsme doma v domku změnili způsob vytápění. Dřív jsme topili kamny na uhlí v každé místnosti. Udělal se plynový kotel a změnil se mě druh trestu. Ještě rád jsem vzpomínal na výprask. Ten byl vždy rychle za mnou. Zbyl nám sklep pod schody skoro plný uhlí s litinovým umyvadlem na stěně. Tam se začali odbyvat mé tresty. Místo bití jsem se musel zcela svléknout a zout a byl jsem tam zavřený. Nikdy mě neřekli na jak dlouho. Bylo to opravdu husté utrpení. Byla tam úplná tma a plno uhlí a malí prostor. Takže si tam nešlo pořádně stoupnout ani lehnout. Do bosých nohou uhlí tlačilo jak blázen a hlavně jsem vždy ztratil pojem o čase tak jsem nepoznal jestli je den nebo noc a kolik hodin nebo dni už jsem zavřený. Jednou jsem v zoufalství bušil na dveře a tak mě mamka svázala ruce za záda. Pak už jsem si nikdy bouchnout nedovolil protože balet se v hromadě uhlí bez pomoci rukou je fakt horor. Tam jsem se něco nabrečel. Nejhorsi bylo že kdyz me konecne pustili musel jsem s rejžákem ke studni na zahrade a tam se uplne vydrhnout. Driv jsem nesmel do baraku. Tohle trestání naším vydrželo hodně dlouho řekl bych že až tak do mých 17 let. To jsem proletl u maturity a pobyl si tam několik dní. Pak už jsem si začal vydělávat a šel jsem z domu. Největší potupu, utrpení, bolest a strach mě ale nezpůsobilo vychovávání mých rodičů ale náhodné setkání se znudenymi zlými dětmi. Je to ale příběh který se udál kred 40 lety a je jak kdybych tenkrát narazil na zdejšího pohádkáře Honzíka.

Já taky vyrůstal v 70. letech. Ano, děti tenkrát doma dostávaly hodně, ale to co tu píšeš ty, je jen tvoje fantazie, jako příběhy od Honzíka .Tedy, takhle - občas i zlobivé děti rodiče do sklepa zavírali, ale asi ne tak, jak to píšeš. A děti dostávaly na zadek, přes záda, přes stehna, facky, kopance. Ale na chodidla opravdu ne. Tedy jednou jsem o tom slyšel od spolužáka, že takhle nařezal bráchovi. Tenkrát jsme dost četli mayovky a tam v té arabské sérii se baštonáda hodně vyskytovala (ale jen na dospělých lidech). No, jemu se to líbilo a prý to doma udělal mladšímu bráchovi, zbil ho na bosý nohy tyčkou od ramínka. Jinak jsem se s tím fakt nikdy nesetkal - že by takhle rodiče trestali děti, nebo kluci takhle zbyli jiného kluka.

Výprask na chodidla byl u nás asi dost vyjímečný, kdysi jsem četl o případu takového bití v Německu - ono je tam dost Turků, tak praktikují svoje výchovné tradice. Tehdy to ale nějak přepískli - dítěti rozsekali šlapky do krve...

Už celý rudý jsem ještě víc zrudl…Před svlékáním jsem si ještě musel nejdřív sundat hodinky a z krku řetízek. A pak jsem se začal vysvlékat. Třesoucíma se ručkama jsem si začal rozepínat košilku. Svlékal jsem se vedle stolu a věci dával přes židli. Po košilce jsem si svlékl bílé tílko. Potom jsem se vyzul z bačkor, strčil je nohou pod židli a svlékl jsem si kalhoty. Položil jsem je přes židli a sehnul se, abych si sundal ponožky. Vysvlečené ponožky jsem pak strčil do bačkor. Poslední kousek oblečení, červené trenky musel dolů… Položil jsem je na hromádku oblečení na židli. Třásl jsem se a strachy a klopil oči. Stál jsem na koberci nahý a bosý. Všichni na mě koukali. Pak mi naši nařídili vylézt na stůl a lehnout si na břicho. Pod břichem jsem měl ten polštářek. Ruce jsem musel natáhnout dopředu, paty k sobě. Vzhůru trčela moje vyšpulená, bílá holá…Pak táta zavolal sestřenku a bratrance, ať přijdou ke stolu, že mě budou držet! Škubl jsem s sebou, ale to už děcka přišly ke stolu. Sestřenice mě musela vzít za natažené ruce a držet mě za zápěstí, bratránek musel uchopit moje bosé nohy za kotníky a pevně je držet. Oba měli před pěkný výhled na tu mojí holou a sestřenka mi dobře viděla do obličeje…. Táta se postavil za stůl a začal mě rovnou bít řemenem přes holou! Pleskalo to, já začal hlasitě vzlykat a brzo i řvát jako tur. Slzy jako hrách se mi valily z očí a teklo mi z pusy. Byl jsem rudý a zpotil jsem se. Moje výkřiky a bědování museli slyšet všichni sousedi. Znovu a znovu řemen dopadal na mojí ubohou, zrudlou holou. Bolelo to a pálilo, štípalo. Au, au, au, naříkal jsem. Zmítal jsem se, že mě sotva udrželi. Ještě, že mě poslali vyčůrat, jinak bych to býval pustil při bití. I tak se mi moc chtělo. Dostal jsem moc, nevím kolik ran, odhaduji mezi 30 – 40. Ke konci výprasku jsem se zajíkal a kašlal jsem. Když výprask skončil, pustili mi ruce a nohy a já se choulil na dece, hladil si zbitou holou a naříkal jsem. Musel jsem ale vstát a jít si kleknout do kouta pokoje, kde byly parkety, bez koberce. Klečel jsem čelem ke zdi. Vzlykal jsem a plakal. Klečet jsem musel půl hodiny. Pak jsem se musel celý obléknout i obout, vzít si hodinky i řetízek, poděkovat za výprask a pak jsem teprve směl odejít z pokoje.

Moje první výprasková premiéra se odehrála v mých osmi letech. Tehdy byla poprvé obřadně, veřejně bita moje holá…Do té doby to bylo jen nějaké plácnutí na kalhoty, nebo facka. Ten první výprask byl za sérii poznámek o mém neposlouchání a špatném chování a taky jsem dostal kvůli známkám. Ten den to byly dvě pětky. Tato exekuce se odehrála před více než čtyřiceti lety. Bylo to o to horší, že u nás na návštěvě byla teta s desetiletou sestřenicí a jedenáctiletým bratrancem. Po příchodu ze školy, když mi máma zkontrolovala žákajdu a zjistila výše popsané, tak mě ujistila, že až přijde táta, tak pořádně dostanu, jak, mi už slíbili dříve. Pak jsem byl poslán do pokoje s tím, že tam mám zůstat. Když přišla návštěva, tak mě máma zavolala, abych je pozdravil. Pak jsem musel zpátky do pokoje a děti za mnou nesměly jít. Přes dveře jsem slyšel, jak máma vypráví, že budu pořádně bit a proč. Už to mi vadilo, že jim to říká a to jsem ještě nevěděl, co bude. Asi za hodinu přišel táta. S mámou se tlumeně bavili. Myslel jsem, že ten trest třeba zatím odloží, každopádně jsem očekával, že za mnou přijdou do pokoje a tam to se mnou nějak vyřídí. I jsem se nějak začal vyrovnávat s tím, že mě asi budou bít. Proto mě udivilo, když mě zavolali do obýváku. Teta se sestřenicí a bratrancem seděli na gauči a máma s tátou v křeslech. Ti se tvářili hodně vážně, až zle. Táta mi řekl, ať si kleknu na zem! Vyděsilo mě to a radši hned jsem uposlechl. V kleče jsem pak vyslechl tátovo kázání, jak už to se mnou takhle dál nejde a taky ortel – že pořádně dostanu přes zadek. A to na holou a přede všemi! Zrudnul jsem a stáhlo se mi hrdlo. Máma vstala a začala uklízet jídelní stůl. Táta odešel a za chvíli se vrátil s řemenem v ruce! Já stále v kleče pozoroval ty přípravy na mou exekuci a byla ve mně malá dušička. Máma přinesla starou přikrývku a rozprostřela ji na stůl a na ni položila malý polštářek. Pak si sedla na křeslo a táta mi řekl, abych vstal a šel se na záchod vyčůrat! Ještě více jsem zrudl a poslechl. Hrozně jsem se za to všechno styděl a o to víc, že u toho je teta s dětmi. Vrátil jsem se ze záchodu a táta mi řekl, abych se svlékl úplně donaha! A že si musím sundat úplně všechno, i ponožky…

Nikdy jsem nebyla doopravy bita. A proto bych chtěla naplácat. Na svědomí mám už pár hříchů o kterých nikdo neví, a za které by si moje zadnice zasloužila zahřát. Samozřejmě bych ale chtěla být bita za něco co je špatné. Nejvíc na holou, rukou, vařečkou, páskem, pravítkem... A tak, abych měla zadek zahřátý ale bez jelit atd. Nejlépa asi ohnuta přes koleno či přes nějaký stůl či židly. Máte někdo podobné sny? :3

no tak uj nazor je uplně stejni taky bych potřeboval na placat na holou mě vyprasky i někdy i bavi zdali to je možne tak si mužeme splečně vychovět sem ze Štěti rad bych to zkusil taky přes zadek dostat jako ty tel 728735060 tak bude se těšit tež na VYPRASK .

no tak uj nazor je uplně stejni taky bych potřeboval na placat na holou mě vyprasky i někdy i bavi zdali to je možne tak si mužeme splečně vychovět sem ze Štěti rad bych to zkusil taky přes zadek dostat jako ty tel 728735060 tak bude se těšit tež na VYPRASK .

sny se mohou splnit, ozvi se na e-mail radspank@seznam.cz p.s. nejsem profík

Tak se muzem sejit a neni problem narezem jak je n budes chtit :)

Už se natebe těším! Neboj se a napiš - email wwuzy@seznam.cz.
Pásek už je odepnut

První pořádný výprask jsem dostal v první třídě bylo mi šest bydleli jsem jen s tátou byl dost přísný. Vždycky když jsem něco udělal byl jsem bit na holou vařečkou ale to jen za menší prušvihy a tohle byl velký prušvih
Bylo to zrovna týden před vysvědčením měl sem sice samí jedničky a za to dovolenou k moři. Všechno sem si skazil. Vtu dobu jsem byl v partě kluků z třetí třídy a ty mi řekli že musím ukrást žvejky v krámě byl sem tak blbej že jsem to udělal. Byl sem před tátou ticho tak se mě zeptal co je? Řekl jsem nic ale to byla chyba táta už to věděl. Dneska si jdu pro vízo byli tam samí jedničky. Těšil jsem se na dovolenou přišel jsem domů táta si mě zavolal do obejváku a řekl žvejkačky krást jo?! Všechno sem vyklopil myslel sem že dostanu jen vařečkou byl to však větší trest. Táta řekl že dostanu páskem a že na dovču můžu zapomenout brečel jsem tak táta řek neřvi! Pak mě vzal slíknul mi kalhoty přehnul přes koleno a na holej zadek mi páskem dal dvacet ran za lhaní dvacet za krádež a pětadvacet na pamětnou

Ja som dostala dneska ot mami ze som bola drzá a ze sa neucim. Placackou na muchy 25 na holy. Teraz to hrozne boly no mama mi povedala ze este raz zarevem a tresne mi s drevenou doslov na meso po hokej a ked sa nebudem ucit tak bude zle

Já dostával za špatný prospěch ve škole, za zlobení a tak dál. Vždy od táty a většinou páskem. Jenomže to nebylo o tom, že bych byl hloupý, ale o tom, že jsem to zkrátka lajdal a naši to bohužel věděli. Nikdy nezapomenu jak u nás byli na návštěvě mamčini známí a já měl zrovna ve školě špatný den a přinesl jsem si domů poznámku za rvačku a nějakou tu bajli z písemky. No a táta přijel z práce, a jak mne spatřil, už v obličeji rudnul vzteky, nechápal jsem o co jde. To ve škole přece ještě nemohl vědět. Jenže to jsem se spletl! Pozdějš se ukázalo, že taťka cestou potkal naší třídní učitelku a ta mu to všechno předem řekla... Přilítl ke mne, nehledě na návštěvu, popadl mne za límec a odtáhl mne do ložnice. Přitom hlasitě lamentoval typu: "Tak ty se prostě nehodláš učit?! A ještě se opovažuješ ve škole rvát!".. no a já už měl malou dušičku a sliboval hory doly jen abych se výplaty vyhnul. Táta klasicky odepnul pásek a ohnul si mě přes koleno. Nařezal mi tehdy pořádně, a nejhorší na tom bylo, že všechno slyšela ta návštěva a já pak před nimi musel z ložnice vyjít. Občas jsem ještě chytl nějakou tu poznámku a sní i příležitostný výprask ale co se týče učení jsem se značně polepšil.

Zajímavé čtení, já byl dítě v 70 letech a to facky a rány jen létali ze všech stran. To dnešní mladé ani ve snu nenapadne jak to chodilo. Žádné linky bezpečí ale pádná ruka. Nebyl jsem žádný andilek ale ani grázl. Dostával jsem vařečkou na holou. Párkrát když byl malér obzvláště velký musel jsem se komplet svléknout, lehnout si na břicho kuchyni na podlahu. Natahnul jsem ruce před sebe a táta je přivázal k noze myciho stolu, nohy mě přivázal k noze od linky a už to jelo řemenem na zadek. Jednou jedinkrát jsem místo pokorného přijímání trestu zkusil nějaký odpor a to rozzuřilo mamku tak že mě narvala utěrku jako roubík a kvedlačkou mě serezala i lýtka a chodidla. To udělala s takovou vervou že mě nalomila kůstku v malíčku. U doktora jsem pochopitelně neřekl jak se mě to stalo. Musel bych se propadnout hanbou. Někteří spolužáci ale dostávali každou chvíli a strašně, dnes by jejich rodiče asi rovnou zavřeli. Obzvláště si pamatuji na jednoho který měl občas záda úplně duhová. Jeho máma ho vždy ve stoje privazala ke dveřím a pak ho řezala páskem přes záda.

Musíme si ve škole poznámky za zapomínání a mluvení psát do žákovský sami a tak sem musel našim ukázat dneska žákovskou sice s trojkou ale dvakrát zapomenutí. V pátek radši nechodím ven protože čekám na tátu a kdybysem šel ven mohlo by to být horší. Chodím už do sedmý a naši by chtěli abysem zkusil ze sedmičky zkoušky na gympl a tak mám dost krušný odpoledne, musím se furt učit, mám doučo z ájiny, češtiny. Jak táta došel nechal si ukázat žákovskou a mě poslal do pokojíku. Táta došel jen v kalhotech a začal si vytahovat rukávy. Přitom už na stole leží důtky a řemínky visí dolů ze stolu. Jak si jak začně vytahovat rukávy musím si stoupnout a svlíknout si slipy a tepláky a postavit se před něj nahatej. Děsně se stydím a bojím. Pak mně vzal pod rameno a ohne přes koleno a bije mně. Ječím a prosím ale dokud táta neskončí tak neskončí. Brečím, taky zvedám nohy ale akorát mě šlehl přes nohy. Moc to bolí a po výprasku mně táta za vlasy dovede do kuchyně klečet a říká mámě že tady máme našeho hajzlíka nevděčnýho pak nade mnou jak už klečím stojí, stahuje si rukávy a říká snaž se ať příští pátek není stejný. Teď už je doma jen máma a tak mám klid. Máma je vždycyk v kuchyni a neplete se do toho, říká že na výchovu je táta.